Skříň #13

Přečtená

Skříň #13, prvotina dnes nejen v Koreji známého prozaika Kim Onsua, považovaného za jeden z největších objevů desátých let nového tisíciletí, je ve všech směrech románem 21. století. Fantaskní, lehce absurdní a vkusně vtipný text s téměř uvěřitelnou zápletkou se rozvíjí nenápadně až nevinně, od poloviny přidává na tempu, akčnosti a místy přechází v thriller.
Kim Onsuova Skříň je úplně prozaická stará plechová registračka v jednom výzkumném ústavu a v ní starosvětský doktor Kwon shromažďuje záznamy o všemožných případech abnormálních stavů a odchylek. Složky obsahují exaktní měření, ale i příběhy postižených. Zdá se, že za tím vším musí být ještě něco – co vypravěč nedokáže postihnout a co nám uniká. Záznamy vyprávějí o muži, kterému roste z prstu ginkgo, chlápka, který se chce z šílené lásky za každou cenu proměnit v kočku, člověka s dřevěnými prsty prorůstající masem, sedmkrát zemřelou dívku, která už se nechce svého dalšího pohřbu účastnit, oboupohlavní ženu s ještěrkou na prsou. Některé registrované udržuje při životě benzín, elektřina, ale i sklo či papír, dalším mizí čas, upadají do spánku a popírají zákonitosti časoprostoru. To všechno pochopitelně nezajímá jen vědce…