Očitý svědek vzpomíná na čtyři roky strávené v osvětimském pekle. Zdálo by se, že o tomto táboře už bylo řečeno mnoho. Avšak vzpomínky Stanisława Głowy dokazují, že toto téma je stále nevyčerpané. Nikdy nepřestává udivovat a šokovat. Głowa v táboře strávil téměř čtyři roky a během těchto let se mu podařilo získat lepší postavení. Díky svým schopnostem, obratnosti a hlavně příznivým okolnostem, štěstí a kamarádům „povýšil“ na vyšší pozice. Ty mu umožnily přežívat v lepších podmínkách, ale zároveň mu nabízely větší možnosti pomáhat druhým a stát se pozorovatelem s širším rozhledem, proto může čtenářům předat detailní popis toho, čeho byl svědkem. Autor samozřejmě nepodává kompletní obraz táborového života, přináší výseč, která je zaměřena především na fungování táborové nemocnice a na její personál. Jeho popis je velmi věcný, jasný a autentický. Hlavní text knihy doplňují autorovy vzpomínky, které vznikly pro účely osvětimského muzea, tyto zápisky obohacují a rozšiřují popisované jevy a události v táboře.