„Romská otázka“ je populárně pojatá, avšak na vědeckých základech postavená práce, zabývající se psychologickými příčinami sociálního vyloučení Romů.
Svou předmluvou práci podpořili Fedor Gál a prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.
Autorka se touto prací dostává do závěrečné polohy ve své snaze o uchopení tématu a porozumění romské problematice vůbec, v České republice zvláště. Ideovou kostru práce tvoří publikace známého amerického profesora psychiatrie Irvina D. Yaloma „Existenciální psychoterapie“, v níž se autor zabývá čtyřmi velkými tématy lidského života – smrtí, svobodou, existenciální izolací a absencí smyslu života. „Romská otázka“ Yalomova odborného a metodologického vedení využívá a v definovaných okruzích je osobitým způsobem vztahuje k životním pocitům české a slovenské romské komunity.
Ve svém výkladu ve skloubené podobě autorka využívá širších poznatků práva, filosofie i psychologie i osobní znalosti romské komunity. Zároveň však usiluje o zachování racionálního odstupu, umožňujícího i emocionálně vypjaté osobní zkušenosti intelektuálně analyzovat, uvést do zcela nových logických souvislostí a nastínit východiska pro skutečná řešení soužití romské menšiny a majoritní společnosti.
Výklad dochází k závěrům, že řešení problematiky sociálního vyloučení Romů pouze nástroji sociální práce je již od začátku odsouzeno k nezdaru, neboť sociální práce některé symptomatické projevy pouze zneviditelňuje, neodstraňuje však hlubinnou příčinu sociální vyloučenosti.
Práce odmítá tvrzení, dle kterého ti členové české společnosti, kteří protestují proti současnému uspořádání a tzv. řešení romské otázky, jsou rasisté. Naopak, je potřeba hledat důvody současného neúspěchu dosavadních programů a kritiku vládních programů není možno zaměňovat pod záminkou falešného humanismu s rasismem. Na druhou stranu je nutno přiznat, že složité problémy nemají jednoduchá řešení a není možné dlouhodobě v demokratické společnosti připustit, aby sliby snadných řešení romské otázky se staly výtahem k politickým postům – a to prostě proto, že ze systémového hlediska tyto sliby nemohou být splněny.
Z naznačeného úhlu pohledu nezbývá, než způsoby dosavadního „řešení“ romské otázky vládou České republiky jako celek odmítnout. Předkládaná práce přináší nové paradigma, umožňující vytvořit východisko k hledání jiných strategií pro řešení romské otázky, strategií od oněch dosavadních odlišných. Strategií s reálnou nadějí na skutečný a trvalý úspěch.
