České vydání knihy o divadle tohoto významného polského scénografa, režiséra a v neposlední řadě také reformátora je rozděleno do dvou částí.
První část tvoří překlad monografie Jana Kłossowicze Divadlo Tadeusze Kantora. Tu vydal polský teatrolog a divadelní a literární kritik sice už v roce 1991, přesto stále představuje jednu z nejkomplexnějších analýz Kantorovy divadelní tvorby. Autor se nejprve věnuje jednotlivým tvůrčím obdobím divadla Tadeusze Kantora a analyzuje základní pojmy jeho divadelní teorie.
V závěrečné části své knihy se Kłossowicz zabývá jednotlivými inscenacemi tohoto polského režiséra a formou črt či podrobných popisů představuje Kantorova divadelní díla od jeho předválečných inscenačních pokusů až po nejproslulejší inscenace Divadla smrti (Mrtvá třída, Wielopole, Wielopole či Ať chcípnou umělci). Kłossowicz ve své publikaci čerpá z četných archivních materiálů a dokumentů, jimiž bohatě dokládá své interpretační závěry. Vzhledem k tomu, že většina archivních rukopisů vyšla v novém století knižně, odkazuje náš překlad již na tato vydání. Česká verze Divadla Tadeusze Kantora je dále doplněna řadou poznámek, jež mají čtenáři přiblížit osobnosti a fakta, která nejsou v našem prostředí tak známá.
Druhou část této publikace tvoří překlad Milánských lekcí. Text přednášek pochází z roku 1986, kdy Tadeusz Kantor vedl v rámci Školy dramatického umění při Piccolo Teatro v Miláně měsíční herecký workshop. Milánské lekce jsou jedním z posledních textů, v němž se Tadeusz Kantor v osobité interpretaci vyrovnává s dědictvím historických avantgard a hledá své místo v tradici moderního evropského divadla. Zároveň se jedná o text, kde Kantor nejkomplexněji objasňuje svůj přístup k divadlu a umělecké tvorbě. Knihu uzavírá doslav a podrobný umělecký životopis Tadeusze Kantora. Doslov Jana Jiříka Tadeusz Kantor dnes s více než dvacetiletým odstupem doplňuje a rozšiřuje Kłossowiczův text. Autor v něm sleduje odbornou reflexi Kantorova díla a píše o Kantorově vlivu na teorii i praxi současného divadla.
