Život návod k použití (1978) je nejen vrcholným dílem Georgese Pereca, ale i jednou z nejúchvatnějších a při svém záměrném omezení také nejkomplexnějších knih světové literatury 20. století – pro svou šíři, uspořádání, množství informací a odkazů, humornou vynalézavost, ironii, jež ji prostupuje, a vytříbenou uměleckou formu bývá označována za „barokní realismus hraničící s burleskou“. Je vesmírem zhuštěným do rozměru domu, zbaveného přední fasády, v jehož útrobách se odehrávají příběhy pestrého panoptika obyvatel. Čtenář přechází z jednoho pokoje do druhého, z jedné doby do druhé, od jednoho stylu, příběhu, příhody, narážky k dalším. Život návod k použití je tisícem románů v jednom, s tisíci postavami, jejichž bizarní, tragikomické, směšné osudy se proplétají v prostoru jako vlákna neobyčejného autorova mozku.