Oprátka pro krásnou Veru

Přečtená

Je pondělí, 3. února 1947. V soudní síni v hamburském Curio-Hausu vrcholí první ravensbrücký proces s šestnácti obžalovanými souzenými za válečné zločiny. Elegantní štíhlá žena ve žlutobílém kožichu čeká vestoje na výrok poroty. „Trest smrti!“ Na půvabné tváři mladé ženy se nepohne jediný sval. Jen na okamžik sklopí víčka s dlouhými řasami a pak už se nechá bez odporu odvést eskortou. Jmenuje se Vera Salvequartová a před sedmadvaceti lety se narodila v Československu. Někdejší vězeňkyně tábora smrti, která, podle výroku britského soudu, zavraždila injekcemi a prášky desítky uvězněných žen. Jenomže – bylo tomu opravdu tak? Skutečně si krásná Vera, jak jí přezdívali někteří novináři, zasloužila ten vůbec nejvyšší trest? Stanislav Motl se po stopě Very Salvequartové vydal již před několika lety. Pracoval svou obvyklou heuristicko-pátrací metodou, kterou už vstoupil do povědomí čtenářů, ale i rozhlasových posluchačů či televizních diváků. Proto také jeho kniha znovu vznikala převážně na cestách.

Opět minimálně spoléhal na sociální sítě. Pátral v archivech několika zemí. Putoval místy spjatými s osudy Very Salvequartové. Hledal a nacházel uchované vzpomínky pamětníků a hovořil s mnoha jejich potomky. Získané informace a dokumenty tradičně pečlivě zkoumal a analyzoval, aby se mu nakonec z velké části podařilo, v přeneseném smyslu slova, oživit příběh záhadné ženy, která své největší životní tajemství nevydala světu ani v čase svých posledních okamžiků.