Od „sametové revoluce“, která ukončila dvacetileté období totalitního husákovského režimu, tzv. normalizace, uplynulo již celé čtvrtstoletí. Je zde nová generace, která normalizaci nezná z vlastní zkušenosti, ale jen zprostředkovaně, většinou skrze obrazy novodobých či soudobých televizních či filmových děl, které si sama vykládá a vysvětluje. Proto se fenomén vztahu filmu/televize a normalizace dostává do zorného pole historiků, sociologů, mediálních teoretiků. Kniha navazuje tematicky (chronologicky) na předchozí díly řady Film a dějiny (válka, stalinismus) a pokouší se v rámci koncipovaných oddílů o co nejširší záběr. Jednotlivé příspěvky českých a slovenských autorů se zaměřují např. na nástup normalizace do televizních a filmových struktur, na osudy jednotlivých tvůrců v novém režimu (Chytilová, Třeštíková, Solan, Jakubisko), na jejich sledování ze strany Stb (Chytilová, Forman), dále na nové zpobení historických událostí, mýtů a postav v normalizačních dílech (SNP, slovenské rané dějiny, husité), na zobrazení policistů jako filmových postav. Celý oddíl je věnován také obrazům normalizace v soudobých filmech a seriálech (Kawasakiho růže, Hořící keř, Vyprávěj).
Závěrečná část sleduje prezentaci normalizace z hlediska didaktiky, jako dějinný narativ ve vzdělávacích a výukových pomůckách.
