Skutečný, více než století utajovaný církevní skandál, odehrávající se poblíž sídla samotného papeže, se prostřednictvím knihy
Případ Sant’Ambrogio dostává mimo zdi uzamčeného církevního světa. Tajný inkviziční archiv zpřístupnil až v roce 1998 papež Jan Pavel II. a záhy na povrch vyplul případ řeholnic z kláštera Sant’Ambrogio z poloviny 19. století. Hlavní hybatelkou celého procesu, probíhajícího dva roky a před veřejností dokonale utajeného, byla kněžna Kateřina von Hohenzollern-Sigmaringen.
Tato urozená a zbožná šlechtična se do kláštera uchýlila s cílem uklidnit svou duši a ukrýt se před nelehkým osudem, ale záhy zjistila, že je ohrožena nejen její mravnost, ale také život.
Přes prvotní nadšení a odhodlání vstoupit do kláštera natrvalo brzy s úděsem zjišťuje, že za uzavřenými zdmi se odehrávají zločiny kriminální, náboženské i mravní povahy. Hlavní iniciátorkou je madre vicaria kláštera Maria Luisa. Tato nebesky krásná, mladá a ctižádostivá žena má na svědomí několik lidských životů, organizuje pod záminkou náboženského zasvěcení každodenní sexuální orgie a nechává se uctívat jako světice. Před kněžnou se postupně odhalují další a další zločiny, nenachází však zastání ani u představené kláštera, ani u zpovědníků, kteří jsou do skandálu také zapleteni. V podstatě nemá šanci uniknout a musí čelit travičským pokusům nedotknutelné světice Marie Luisy.
Několikaletá badatelská práce vyústila v obsáhlou a poutavou studii s prvky detektivního románu podloženou četnými archivními materiály a výpověďmi očitých svědků i obviněných. Případ Sant’Ambrogio není omezen jen na klauzuru samotného kláštera, ale odhaluje také pozadí zločinů a postupně před čtenářem otevírá mnohem širší a závažnější souvislosti, v nichž hrály nemalou úlohu také vysoce postavené církevní osobnosti.
