Neomylný obchodní instinkt vedl berlínského nakladatele Fritze Simrocka na začátku roku 1878 k tomu, aby požádal tehdy ještě málo známého českého skladatele Antonína Dvořáka o národní tance na způsob Uherských od Brahmse. Dvořák se okamžitě chopil příležitosti dostat se na mezinárodní hudební trh a na jaře 1878 s omračující rychlostí zkomponoval osm tanců. Tato první řada Slovanských tanců pro klavír na čtyři ruce op. 46 mu okamžitě zajistila mezinárodní věhlas. I přes Simrockovo tvrdohlavé naléhání se Dvořák kvůli závažnějším kompozicím pustil do dalších osmi Slovanských tanců op. 72 až po osmi letech. Obě řady pro čtyřruční klavír i v orchestrální verzi, kterou Dvořák záhy pořídil, se staly jeho nejpopulárnějšími skladbami.
Nové vydání obou řad vychází ze Souborného vydání děl Antonína Dvořáka. Editor Jarmil Burghauser zvolil jako hlavní pramen první tisk, který byl porovnán s autografem, a podstatnější odchylky vyznačil ve vydavatelské zprávě. Výjimečně bylo přihlédnuto k orchestrální verzi díla. Nová notosazba obou řad vychází v tradičním praktickém formátu primo - secondo.
- nejpopulárnější Dvořákovy skladby vůbec
- nová trojjazyčná (německy, anglicky, česky) předmluva Hanse-Joachima Hinrichsena a Ivany Rentsch
- nová notosazba v tradičním praktickém formátu primo - secondo
- Dvořák Antonín: Presto
- Dvořák Antonín: Allegretto scherzando
- Dvořák Antonín: Poco allegro
- Dvořák Antonín: Tempo di minuetto
- Dvořák Antonín: Allegro vivace
- Dvořák Antonín: Allegretto scherzando
- Dvořák Antonín: Allegro assai
- Dvořák Antonín: Presto
