Otorinolaryngologie v Českých zemích prošla nelehkým vývojem, kdy na počátku byly jen nesmělé pokusy zařadit, byť i jen přednášky z otologie ve výuce lékařství. Velkým úspěchem byl pak vznik české Otologicko-faryngologické kliniky v roce 1892, která postupně získala stabilní zázemí a materiálně-technické vybavení nejen pro každodenní klinickou praxi, ale i pro výzkum a výuku. Nicméně stále byla ve stínu své „starší sestry“, německé ušní kliniky, a plného rozvoje se dočkala až o několik dekád později, po skončení druhé světové války.