Kultura se v Praze píše s velkým počátečním písmenem. A existují velké kulturní události a existují i malé, ale milé. Moderní jazzová hudba patří v tomto ohledu zpravidla k puťkám. Právě v Praze se však daří fascinující a velkolepé jazzové scéně. Existuje tu slušný počet jazzových klubů, které nabízejí program každý večer sedm dní v týdnu. Něco podobného bychom nějakém jiném evropském městě, ba i v USA hledali jen stěží. Vůbec poprvé se tým autorů pokusil vydat se fenoménu jazzu na stopu dvojím způsobem. Na jedné straně jsou to rozhovory, které byly s hudebníky vedeny v jejich mateřštině. Zvláštní důraz byl kladen na podrobné a prohlubující otázky a odpovědi. Rovněž fotografie, portréty v klasickém smyslu slova, jsou pokusem o zachycení, o vyjádření osobností hudebníků. A tak většina snímků vznikla před rozhovory, během nich a po nich. Proto texty a fotografiemi, mezi oběma jazyky, jazykem slova a řečí obrazů, existuje něco jako spojení. A kdo se pozorně zahledí na tuto souhru slova a obrazu, objeví leckterou nuanci, jež se skrývá mezi řádky a za obrazy. Převedeno na jednoho jmenovatele, chce tato kniha nabídnout možnost, abychom nahlédli a zahlédli, abychom prostřednictvím rozhovorů nahlédli do života jazzové scény a abychom díky fotografii zahlédli její momenty v opravdovém smyslu tohoto slova. Kniha přináší portréty těchto jazzových umělců: František Uhlíř (kontrabas), Milan Svoboda (piano), Jana Koubková (zpěv), Jiří Stivín (flétny, saxofony), Michal Gera (trumpeta), Emil Viklický (piano), Laco Tropp (bicí), Michal Hejna (bicí), Jaroslav Šindler (kytara), František Kop (saxofon), Robert Balzar (kontrabas), Karel Růžička sen. (piano), Jan Knop alias Najponk (piano), Yvonne Sanchez (zpěv).
