Píše se rok 2005 a izraelskému osadníkovi Otnielu Asisovi začne být místo, kde žije, příliš těsné. Vyhlédne si pahorek nedaleko arabské vesnice Harmíš na okraji Judské pouště a s hrstkou dalších průkopníků ho obsadí. Postupně rostoucí ilegální osada je trnem v oku vládě, Palestincům, armádě i lidskoprávním aktivistům, přesto se houževnatě a s vynaložením nemalého důvtipu a švejkovského kličkování drží a s ní i hrstka duší, které zde našly nejen vytoužený domov uprostřed biblické krajiny, ale často i útočiště před vlastní minulostí a světem venku.

Komplexní společenský román Osada na pahorku poprvé literárně zpracovává palčivé a kontroverzní téma židovských osad na Západním břehu. Izraelskou realitu vykresluje velmi věrně v jejích problematických, nečekaných a často i groteskních aspektech, s citem pro detail, humorem, ale i s hlubokou znalostí lidské psychiky. Současně ukazuje, jak se ideologie, ať už kolektivistická, či náboženská, může stát životním programem lidí vykořeněných a existenciálně ztracených – jakými jsou právě hlavní hrdinové Gavronovy knihy