Měla to být válka, jež by nakonec vedla k ukončení všech válek, a ve skutečnosti začala v 11.15 dne 28. června 1914 na přední výspě Rakousko-uherského mocnářství zvané Sarajevo. Oficiálně skončila téměř pět let poté. Neoficiálně ovšem nekončila nikdy – hrůzy, které zažíváme dnes, se zrodily právě z ní – z první světové války.
Válka po sobě zanechala miliony zmrzačených či mrtvých – civilních osob i vojáků. A rovněž nám přinesla/dala k dispozici/vložila od rukou nové technické prostředky vhodné k zabíjení: tanky, letadla a ponorky, spolehlivé rychlopalné kulomety a polní děla. otravné bojové plyny a chemickou válku. Přinesla nám ponorkovou taktiku vlčích smeček, strategické bombardování, neomezenou bezohlednost vůči civilistům a kruté zacházení se zajatci. A především od základů změnila náš svět. Po jejím skončení se zhroutily odvěké říše, padly monarchie a obyvatelstvo na mnoha místech v důsledku změny státního zřízení a zeměpisných hranic zcela ztratilo národní identitu. Nestabilita nabyla institucionální podoby a nepřátelství se začalo pečlivě pěstovat. Společenské uspořádání podlehlo doslova seismickým otřesům. Mravy, vystupování, kodex chování, literatura a ostatní obory umění, vzdělání a třídní rozdělení – to vše bylo postiženo záplavou změn. Se zřetelem na všechna uvedená hlediska lze tvrdit, že dvacáté století se zrodilo v dopoledních hodinách dne 28. června roku 1914.
