Labutí píseň faraónů

Tajuplné a málo známé období mezi pádem Ramessovců a příchodem Alexandra Velikého představuje ve staroegyptské historii neuvěřitelné tři čtvrti tisíciletí, tedy jako české dějiny od Přemysla Otakara II. po dnešek. Třetí přechodné období a Pozdní doba se programově vracejí k dědictví slavné minulosti Egypta, a to až do dob stavitelů pyramid. Faraonská vláda sice už většinou nedosahuje někdejšího věhlasu a centra moci se zprvu štěpí i navzájem spolu soupeří, ale návrat k vlastním kořenům přináší jakési shrnutí toho nejlepšího, co kdy Egypt zrodil, a co vyústí v tzv. sajskou renesanci, obdivuhodné vyvrcholení kultury, která je již dlouho okolním světem vnímána jako prastará pokladnice moudrosti a vědění. Vraťme se zpět do časů libyjských, núbijských i perských faraonů, zjemnělých pestrobarevných výjevů na víkách sarkofágů, kočičích božstev, půvabných šperků, zlatých i stříbrných faraonských masek, do doby rafinovaného a nostalgického znovuoživení dávné slávy.