Cesta k charakteru

David Brooks již nějakou dobu přináší do našich každodenních životů poznání, překvapivé informace a originální pohled na svět, a to jak prostřednictvím svého sloupku v New York Times, tak i v podobě několika bestsellerů. V knize Společenský tvor se zabývá neuro-vědeckým pohledem na lidskou komunikaci a ukazuje, že společně toho dokážeme mnohem víc. Nyní se v knize Cesta k charakteru zaměřuje na hlubší hodnoty, které by měly být samotným základem našich životů. Reaguje na fenomén, který nazývá „kultura velkého já“ a který klade důraz na vnější úspěch. Vyzývá nás i sebe samotného k novému pokusu změnit rovnováhu mezi hodnotami spojenými s úspěchem, jako je bohatství, sláva a postavení, a hlubšími ctnostmi, mezi které patří laskavost, odvaha, pravdomluvnost nebo věrnost. Ty nejlépe poznáme, podíváme-li se kriticky na vztahy, které jsme vybudovali.

Brooks čerpá z odkazu mnoha velkých myslitelů a inspirativních vůdčích osobností a ukazuje, že si tito velikáni díky vnitřnímu boji a tím, že znali hranice svých schopností, vybudovali silný vnitřní charakter. Frances Perkinsová, která se angažovala v hnutí pracujících, chápala, že aby mohla sloužit vyšším ideálům, musí potlačit část své osobnosti. Dwight Eisenhower řídil svůj život nikoliv na základě impulzivní touhy po sebevyjádření, ale s důrazem na uvědomělou sebekázeň. Dorothy Day, oddaná katolička a bojovnice za práva chudých, poznala jako mladá žena sílu prostoty a odevzdanosti. A. Philip Randolph a Bayard Rustin, průkopníci v oblasti občanských práv, si uvědomovali hodnotu zdrženlivosti a ukázněnosti, stejně jako potřeby pochybovat o sobě samém i v případě, že bojujeme za vznešenou věc.

Cesta k charakteru v sobě mísí psychologii, politiku, spiritualitu a osobní zpověď. Dává nám příležitost přehodnotit své priority a usilovat o bohatší vnitřní život plný pokory a morálního bohatství.

David Brooks píše: „Radost je vedlejší produkt, kterého se dostává lidem usilujícím o něco jiného. Přesto však přijde.“