Útržky ze života nebo paměti v příbězích, tak by se také dali nazvat vzpomínky katolického kněze mons. Antonína Bradny (nar.1922), vězně komunistických žalářů (1952-1964) a dlouholetého duchovního podřipského kraje (Budyně nad Ohří). Strhující vypravěč a svědek Kristův, který svoji křesťanskou víru osvědčil v mezních situacích dvou totalit. Celým textem prosvítá jeho výrazná osobnost, která oslovuje čtenáře stojící i za hranicemi církve.
Vzpomíná na své čakovické dětství, cestu ke kněžství, válečná léta a oky strávené za zdmi žalářů, na svá dělnická povolání i práci na pražském arcibiskupství na konci 60.let, na Boží znamení i předtuchy, na zázračné uzdravení i pastoraci v kraji pod bájnou horou Říp.
Bradnovým podstatným rysem je jeho výrazný smysl pro humor, pro laskavý vtip, který situaci k neunesení povalí na lopatky - jak řekl jeden z jeho farníků "umí tak samozřejmě přecházet z posvátného do legračna. Ve svém poutnickém životě měl Antonín Bradna možnost důvěrně poznat řadu osobností české kultury a církve a dokáže o nich přinést pozoruhodné svědectví. Např.o básnících Josefu Kostohryzovi, Janu Zahradníčkovi, Václavu Renčovi a Emanuelu Fryntovi, o herci Janu Třískovi, o duchovních Alexandru Heidlerovi, Josefu Zvěřinovi, Adolfu Kajprovi, Antonínu Mandlovi, Silvestru Braitovi, J.E.Urbanovi, o opatu Vítu Tajovském, o biskupech Josefu Beranovi, Pavlu Gojdičovi, Štěpánu Trochtovi, Kajetánu Matouškovi či Františku Tomáškovi.
Kniha je doplněna bohatou a unikátní fotodokumentací, výborem z Bradnových dopisů z komunistického vězení a vzpomínkami řady přátel.
