Albert Speer patří jistě k nejzáhadnějším postavám novodobější historie. Při vzpomínce na jeho osobu vystupuje na povrch tolik mnohdy matoucích nesrovnalostí, že je nutno si položit otázku, jak se s tím tak racionálně založený muž mohl vyrovnat. Jeho život je skutečně neprůhlednější a mnohdy obtížněji dešifrovatelný než život samotného Hitlera…
Jedním z klíčů, jak pochopit nejen složitou Speerovu osobnost, ale i dobu, ve které žil, mohou být jeho Špandavské deníky. Speer si již na začátku dvacetiletého trestu vězení vypracoval jakési zúčtování a lístek po lístku ho dopravil ven z vězení. I ve špandavském vězení zůstal Speer, i ve vztahu k vlastní osobě, chladným organizátorem, jímž byl všechna předcházející léta. To odhalují nejen ony výpočty, jimiž se chtěl přenést přes zbývající dobu vězení, imaginární návštěvy divadla nebo studijní kurzy, jež si nařídil, stejně jako posléze jeho cesta kolem světa, při níž na monotónních okruzích po vězeňské zahradě, provázen pouze nastudovanými obrázky dané světové oblasti, došel ze Špandavy „35 kilometrů jižně od Guadalajary (Mexiko)“.
Speer byl, bez ohledu na své mimořádné schopnosti, představitelem nálad a afektů; jeho životní dráhu lze považovat za vzorový příklad německé sociální biografie oněch let. Názory zachycené ve Špandavských denících patří k autentickým odpovědím na otázku, jež předtím v podstatě zodpovězena nebyla: co vedlo k Hitlerovu nástupu k moci, jaké pojistky zde jakoby na povel ztratily vliv anebo od nich bylo přímo okázale upuštěno.