Kniha renomované grafoložky Heleny Bakové přináší zcela nový pohled na grafologickou práci a porozumění psychologické interpretaci písma. Představuje komplexnější pojetí grafologie jako humanistické psychologie písma, které překonává zjednodušující výklady osobnosti a nabízí celostnější pohled na člověka a jeho písmo. Kniha je vyústěním autorčina mnohaletého studia a praktické zkušenosti s výkladem písma, ale i s psychoterapií a vlastním sebezpoznáváním. Jejích výsledkem je i originální metoda práce s rukopisem, tzv. Grafoarte přístup, který pomocí malby a barev umožňuje odkrývat hlubší roviny osobnosti pisatele. Jedinečným a doposud nepublikovaným příspěvkem je rovněž propojení psychologie písma a interpretace rukopisu s psychoterapeutickým přístupem a teorií osobnosti, tak jak je rozvinul Carl.R. Rogers. Grafologie se tak stává nejen nástrojem diagnostiky osobnosti, ale umožňuje využít pisatelovo písmo jako zdroj sebepoznání, příležitost pro novou sebezkušenost
a prohloubení práce na sobě. Ukazuje také, že samotná práce grafologa není jen jednoduchá metoda interpretace znaků, ale je výsledkem živé interakce mezi grafologem a rukopisem, potažmo pisatelem. V pojetí autorky se tak grafologie mění v umění vstupovat do vztahu s výrazem daného písma a vnímavým a citlivým způsobem z něj nechat promlouvat jedinečnost osobnosti jeho autora, pisatele.
Kniha je členěna do čtyř částí. V první části uvádí autorka čtenáře do základu grafologie a jejich metod. Seznamuje s různými přístupy k výkladu písma a vymezuje psychologie písma jako přístup, který přesahuje tradiční psychodiagnostické pojeti grafologie a jehož výsledkem je spíše portrét osobnosti než její hodnotící posudek. Dále se autorka podrobně věnuje celostnímu pojetí rukopisu a celostní znakům výrazové grafologie. Metodiku grafologické práce ilustruje na konkrétních ukázkách rozborů rukopisu Antonina Dvořáka a Bedřicha Smetany. V závěru pak autorka poukazuje na důležitou roli naši subjektivní reality, která nutně ovlivňuje naše vnímání a prožívání rukopisu a rozvíjí postupy, jak se alespoň přiblížit „čistému“ výrazu písma. Jednotlivá témata jsou doplněna četnými ukázkami písma a jeho výkladu, názornými příklady i kratičkými cvičeními, kde si může čtenář ověřit svoji vnímavost k výrazu písma.
Druhá část knihy představuje autorčinu originální metodu tvořivé práce s rukopisem. Ukazuje že rukopis není jen mrtvým produktem, ale lze jej využít jako vstupní bránu k vlastnímu prožívání a emocím. Metoda malování písma umožňuje nejen písmo hlouběji uchopit, ale především prostřednictvím sebezkušenosti sobě i více porozumět. Grafoarte přístup je tak využitelný v psychoterapii a otevírá nové možnosti prohloubení grafologické práce a jejího přínosu pro klienta.
Třetí část je originálním příspěvkem k psychologickým teoriím. Zabývá se psychologií Carla Rogerse a jeho přístupem zaměřeným na člověka (PCA) ve spojitosti s grafologií a dokresluje humanistickou grafologii jako „rozumějící“, zaměřenou na člověka. Autorka poukazuje na souvislosti základních postojů akceptace, empatie a autentičnosti, které jsou při práci s rukopisem velmi důležité a popisuje také jejich projevy v písmu. Obdobně pak v kontextu rukopisu nahlíží na Rogersovo pojetí osobnosti a jeho popis sedmi stadií procesu osobnostní změny. V závěru pak autorka nabízí originální typologii osobnosti, která vychází z výrazových stylů fixací a umožňuje prostřednictvím rukopisu blíže porozumět pisatelovu sebepojetí s způsobům jeho prožívání, a podívat se tak na svět jeho očima.
Ve čtvrté části autorka navazuje na ukázky grafologických rozborů rukopisu hudebních skladatelů Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany z první části knihy a předkládá grafologické portréty jejich osobností. Hlubší zájemce tak získá bližší představu, jak grafolog postupuje od prvního setkání s písmem až po výsledný psychologický výklad pisatelovy osobnosti.
Kniha Psychologie písma je napsaná čtivým a srozumitelným jazykem. Obsahuje řadu ukázek rukopisů, názorných ilustrací i praktických cvičení. Je zajímavým čtením pro zájemce o psychologii, grafologii a poznávání osobnosti, kteří ji mohou využít i jako učebnici grafologie či průvodce vlastním sebepoznáním. Pro odborníky z řad grafologů, psychologů i psychoterapeutů může být inspirativním osvěžením, které rozšiřuje pohled na možnosti využití práce s rukopisem. V neposlední řadě je kniha zásadním přínosem pro ty, kteří usilují o celostní a humanistický přístup k člověku a kteří usilují spíše o hledání souvislostí a hlubšího porozumění jeho prožívání a tvorbě.
Daniela Rös Šiffelová
