Scone s rozinkama a čaj o páté. S mlíkem samozřejmě. Pokoj velikosti vlakovýho kupé. Severní Anglie a to její zastřený nebe. Pak takový to klasický kafe z dineru v nevadský nicotě nebo Austrálie a tanečky vačic na furt ještě teplý kapotě. Prostě cizina. Ale v srdci stejně nejvíc Praha. Stejně jako mužský a ty doutnající krátery, co po sobě zanechaj, než jednou život začne konečně dávat trochu smysl.
Kamínky po kapsách jsou autentickými útržky z deníku jedný mileniálky, co furt tak trochu bloudí a hledá cestu domů. Otevřený úvahy o vztazích, hlubším smyslu, dospělosti a o snaze nalézt vlastní místo tam venku ve světě i uvnitř sebe sama.