Popisují chvíli, kdy motor auta, které řídili, ztichl. To hrůzné ticho...

Řítil se pořádným autem šílenou rychlostí. Na tachometru měl 158 kilometrů za hodinu a ve dvou sekundách to ubrzdil na 120. Nestačilo to. Zatáčkou prolétl jako kometa. Svým mustangem rozdrtil škodovku. Generál ve škodovce umřel rychle. Kdo seděl za volantem mustanga? Co ho poslední měsíce týralo, trápilo, ničilo? O čem snil jako malý kluk a kdo je jeho táta? Kdo nebo co tohle neštěstí zavinilo? Kdo je viník? Kniha Zabíjím rychle prodlužuje ruku dokumentu Víta Klusáka 13 minut. Režisér ve svém filmu rekonstruuje pět dopravních nehod, které většinou zavinila rychlost a způsobily smrt. Dva protagonisté tohoto dokumentu se objevují i v této knize.

Roman, mladý kluk ze západu naší země ve filmovém verzi emotivně vypráví, co cítí, co už nikdy nechce poté, kdy zavinil smrt své spolužačky a zranění její kamarádky. V knize pak pokračuje jeho táta. Ten téměř dnem i nocí zkoumal málem po milimetrech, co se stalo, kdo je viník. Jezdil na místo nehody, „měřil“ míru viny svého syna. Zatímco Romanova maminka „brečela za všechny rodiče“. Potkáte taky nadšeného házenkáře, se kterým se absolutně nečekaně rozešla přítelkyně. Zanedlouho svým autem zabil dva mladé muže. Mělo to souvislost? Seznámíte se s lékařkou – záchranářkou, která vyskakovala z vrtulníku, aby okamžitě a správně rozhodla, jak zasáhnout, komu nejdřív zachránit život. A jak i ona brečí nebo se modlí nad zraněným. Čeká vás napětí, soucit, lítost a možná i zamyšlení. Kdo je vlastně oběť?