Elixír života

Honoré de Balzac (1799–1850), jeden z nejznámějších francouzských spisovatelů, se proslavil zejména obřím literárním dílem Lidská komedie (1842), v němž se snažil postihnout všechny aspekty života Francie v ponapoleonské době. V deseti povídkách z let 1830–1835 využívá autor témata typická pro tehdy oblíbenou literaturu: nesmrtelnost, smlouva s ďáblem, elixír mládí. Je ironický, vyzývavý, místy rouhačský, filozofuje nad unikajícím smyslem života, krutě se vysmívá poměrům panujícím ve „slušné“ společnosti, děsí svou schopností nahlédnout do temných stránek lidské duše.