Farář světa

Románový životopis papeže Angela Roncalliho, který vstoupil do moderních církevních dějin jako Jan XXIII. Na Janu XXIII. není vůbec nic tajemného, nebyl ničím jiným než knězem zcela zakořeněným v Kristu, knězem, který dobrotou svého srdce objímal celý svět. Když čteme jeho duchovní deník a sledujeme běh jeho života, znovu a znovu potkáváme jeho oblíbené světce a je zvláštní, jak velice spoluutvářeli nejniternější jádro jeho bytosti.

Měl prostotu svatého Josefa, mírnost biskupa Františka Saleského, veselost vlámského jezuity Johannese Berchmanse, humor apoštola kluků Filipa Neriho, čistotu šlechtice Aloise z Gonzagy a stejnou lásku k chudobě jako František z Assisi. Navíc ale z každého jeho skutku, z každého jeho slova, z celé jeho osobnosti vyzařoval Kristus, jehož radostnou zvěst nejen hlásal, nýbrž i žil. Nechyběli lidé, kteří jeho svéráznosti nerozuměli, kteří ho někdy dokonce tvrdě kritizovali, nikdo však nezůstal neosloven velikostí jeho utrpení a umírání. S onou tichou veselostí, jíž se vyznačoval celý jeho život, vítal sestru smrt – po těžkém martyriu své nemoci zesnul v pokoji s Pánem i s lidmi.

Byl to náš učitel jak v životě, tak ve smrti. Na sotva koho jiného se lépe hodí slova, která zpívá církev na Velký pátek o Ukřižovaném: „Oboediens factus – byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.“ Chceme-li stůj co stůj hovořit o „Mysteriu jménem Roncalli“, pak se nám nejsnáze odhalí v jeho biskupském heslu, které si osvojil již v raném mládí a po celý svůj život je věrně naplňoval: „Oboedientia et Pax! – Poslušnost a pokoj!“