Kdybychom si udělali čas a u dnešních lidí zkoumali, jak je tomu s jejich porozuměním takzvanému mystériu života a smrti, bezpochyby bychom zjistili, že u nich existují protikladné pojmy, nejasné představy, či vůbec žádné znalosti. Příčinu těchto nedostatků musíme hledat v tom, že lidstvo bylo odnepaměti zaplavováno proudem navzájem velice odlišných učení, jejichž stopy poznamenaly celou naši bytost. Cesta k nahlédnutí, k tomuto prvnímu stupni na stezce pětidílné Univerzální gnose, není pouze cestou studia, intelektuálního zvládnutí. K nahlédnutí, jehož je nám třeba, se musíme dopracovat po období plném námahy, po odstranění nespočetných překážek, jež zaplňují naši vlastní bytost jako hustý prales.
Znamená to za prvé znovu pochopit původní čisté základní záření a za druhé vzejít v takovém stavu vědomí, který se dalece pozvedá nad každý stav vědomí já. Tento stav nazýváme duševním vědomím. Ten, kdo udělá první kroky k uvědomění svého pravého já, splní svůj pravý životní úkol. Zasvěcuje se velkému božskému plánu, který je v něm uložen a čeká na své uskutečnění. V této práci se člověku postupně odkrývá tajemství života a smrti a zažívá to, o čem podávala zprávu Svatá písma všech dob. Pak překoná smrt.
