Jagdpanther vs SU–100

Počátkem března 1945 vyslal Hitler své tankové zálohy v rámci operace Frühlingserwachen (Probuzení jara) na jih s úkolem zmocnit se životně důležitých ropných polí v Maďarsku. V této operaci, která byla poslední německou ofenzivou na východní frontě ve 2. světové válce, proti sobě stály Jagdpanther a SU-100. V obou případech šlo o bezvěžové stíhače tanků postavené na podvozku "tradičních" věžových tanků. Jagdpanther byl určen pro defenzivnější úkoly; jeho lepší zaměřovač a kanon ráže 8,8 cm s vysokou úsťovou rychlostí zaručovaly vyšší palebnou sílu, ale stroj byl náchylný k poruchám a mechanickým problémům. SU-100 byl naproti tomu konstruován pro ofenzivní roli; jeho pancéřování a rychlost byly srovnatelné s Jagdpantherem a přes nedostatečné logistické zabezpečení a výcvik osádek byl rozhodujícím faktorem v tomto střetu vyšší počet strojů, které Sověti dokázali nasadit na bojišti na sklonku války. Tato kniha, jejímž autorem je uznávaný odborník na tankovou válku, hodnotí silné stránky a slabiny Jagdpanthera a SU-100 na pozadí jejich střetu v závěrečných týdnech 2. světové války. Bohatě doloženo dobovými snímky a schématy.