Dokumentární román Moskva-hranice narazil bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu tím, že přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Toto nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Nejznámějším se stal pro Weila zničující odsudek s názvem Pavlačový román a napsal jej na přímý pokyn Klementa Gottwalda Weilův blízký přítel Julius Fučík. Moskvu-hranici lze zjednodušeně označit za jednu z prvních kritik stalinismu. Plánované druhé vydání bylo roku 1969 zakázáno a kniha vyšla znovu až v roce 1991.

Tvorba Jiřího Weila:

• Spisy Jiřího Weila (1900–1959)
• Řídí Michael Špirit
• Reportáže a stati 1920–1933
• Gogol a anglický román 18. století (1928)
• Reportáže a stati 1933–1937
• Moskva-hranice (1937)
• Dřevěná lžíce (1938, 1992)
• Makanna, otec divů (1945)
• Povídky (Barvy, 1946, Mír, 1949)
• Stati a reportáže 1938–1956
• Život s hvězdou (1949)
• Harfeník (1958)
• Žalozpěv za 77 297 obětí (1958)
• Na střeše je Mendelssohn (1960)
• Paralipomena