Milan Rúfus (10. prosince 1928, Závažná Poruba, Československo – 11. ledna 2009, Bratislava, Slovensko) byl slovenský básník, literární historik, překladatel a esejista.Narodil se v rodině zedníka a vzdělání získal v lidové škole ve svém rodišti, na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde v roce 1948 úspěšně maturoval. V letech 1948-1952 studoval slovenštinu a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení vysokoškolských studií zůstal na Filozofické fakultě Univerzity Komenského jako pedagog. Přednášel zde dějiny slovenské a české literatury. V školním roce 1971-1972 působil na univerzitě Instituto Universitario v Neapoli, kde přednášel slovenský jazyk a literaturu.
První básně publikoval v časopisech Prameň, Nový rod, Mladá tvorba a Borba. Debutoval básnickou sbírkou Až dozrieme, která znamenala výrazný posun dobového chápání poezie. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus, měl silné sociální cítění a nechal se inspirovat i dílem fotografa M. Martinčeka. Inspiroval se slovenskou lidovou slovesností a díly vícero slovenských malířů. Kromě tvorby pro dospělé se věnoval také psaní knih pro děti a mládež. Svojí tvorbou patří k nejvýraznějším básnickým zjevům. Představil se jako básník s autonomním pohledem na životní a morální hodnoty lidského jednání, na lásku, pravdu, krásu, utrpení i tragiku člověka i světa druhé poloviny 20. století. Velmi vnímavě a citlivě hledá smysl a podstatu lidského života. Hluboko nazřel do jeho starostí, bolestí, nejistot, radosti, štěstí i vzdoru. Je to poezie vysokých ideových, morálních a estetických hodnot zakotvená v mnohorozměrném prostoru lidského světa.
Kromě vlastní tvorby též přebásnil Dobšinského prostonárodní pověsti a věnoval se překladům z norštiny, španělštiny, ruštiny a češtiny. Jeho díla vyšla v angličtině, bulharštině, češtině, francouzštině, maďarštině, němčině, norštině, polštině, ruštině, italštině a dalších jazycích.
Miroslav Válek se narodil 17. 7. 1927 v Trnavě. Studoval v rodišti a v Bratislavě, pracoval jako časopisecký a knižní redaktor, později byl šéfredaktorem měsíčníku Mladá tvorba a literárního časopisu Romboid, v letech 1969-1987 ministrem kultury. Zemřel 27. 1. 1991.
Těžištěm jeho díla je poezie. Vydal básnické sbírky Doteky (1959), Přitažlivost (1961), Neklid (1963), Milování v husí kůži (1965), básnickou skladbu Slovo (1976) a knihu básní Z vody (1977). Vyšlo také několik výběrů z jeho básnické tvorby.
Válek je i tvůrcem moderní poezie pro děti, vydal sešit Kouzla pod stolem (1959), leporela Podívejme se do přírody, kdo prospívá a kdo škodí (1960), Kde žijí Ptáčkové (1964), a sbírky Velká cestovní horečka pro malé cestovatele (1964) a Do Tramtárie (1970).
Velkým přínosem pro slovenskou literaturu je Válkova překladatelská činnost. Knižně vydal překlady výběrů poezie A. Voznesenského, G. Ajgiho, P. Verlaina, R. M. Rilkeho (v jazykové spolupráci s P. Hrivnákem) a z poezie G. Corsa (v jazykové spolupráci s J. Vilikovským). Překládal i básnické texty pro děti.
Miroslav Válek se vedle básnické činnosti věnoval i publicistice (výběr vyšel pod názvem O literatuře a kultuře, 1979).
