Francouzský spisovatel - realista, zakladatel moderního evropského románu a mistr dokonalého stylu - každou větu donekonečna předělával a brousil - šlo mu o to, aby umění nesloužilo ničemu jinému, jen kráse.
Gustave Flaubert se narodil 12. prosince 1821 ve městě Rouen. Byl synem lékaře. Rodina bydlela v nemocničním bytě a tak Gustave vyrůstal v prostředí plném lidského utrpení.
Je pravděpodobné, že to později ovlivnilo jeho tvorbu. Otec z něj chtěl mít právníka, pro nemoc (trpěl epilepsií) však školu opustil, odešel žít do rodičovské usedlosti v Croisset. V době, kdy se umělecký život koncentroval v Paříži, Flaubert své romány psal v samotě u řeky Seiny. S přáteli - umělci však udržoval kontakty ve formě korespondence. Ve Flaubertové pozůstalosti se zachovaly mnohé pozoruhodné listy, psal si například s George Sandovou, svou láskou Luise Coletovou a s tehdy mladým nadějným autorem Maupassantem (do jisté míry ho učil spisovatelskému řemeslu). Flaubertovy romány vzbudily velkou pozornost čtenářů (některé pobouřily) zejména tím, že byly jiné - modernější, blíže skutečnému životu než například Balzacovy, jehož postavy byly stylizované. Flaubert přenášel život i v jeho surové - negativní podobě přímo do příběhu. Tím vnesl do evropského románu novou linii, stal se moderním romanopiscem. Právě jeho dílem, kdesi mezi Paní Bovaryovou a Citovou výchovou, se láme vývin evropského románu. Od něho se odvinuly další pokusy moderního románu směrem "k obyčejnosti".
Autoři tzv. nového románu v 50. - 60. letech 20. století se také odvolávají na Flauberta jako na svého učitele, jako na prvního, který začal románový pohyb tímto směrem. Kromě cest do Itálie, Tunisu a na Blízký východ žil Flaubert jen svou prací. Psal velmi pomalu a důkladně pracoval s každým slovem v textu. Nikdy se neoženil. Zemřel 8. května 1880 v Croisset.
