V pekle ptáci nezpívají

Je časné letní ráno, probuzený les je svěží, ale muž s detektorem kovů si krás přírody nevšímá. Soustředí se jen na hledání, když detektor zapípá, začne opatrně odkrývat kyprou lesní půdu v naději, že konečně našel, co hledal. Když zjistí, že detektor reagoval pouze na sponu od opasku, zasakruje a chystá se hledat kousek dál. Jenže si všimne, že opasek ze zteřelé kůže drží na něčem, co vypadá podivně. Uvědomí si, že našel lidské ostatky a velmi neochotně zavolá policii. Spustí se rutinní pátrání, během kterého se zjistí, že tělo patřilo mladému muži kolem dvaceti let a jeho kosti vykazovaly stopy po mnoha zlomeninách utrpěných v průběhu několika let. Kdo to byl, jak zemřel a proč je pohřbený v lese? To všechno zjišťuje kapitán Klenský a současně si zvyká na nové postavení šéfa, vzpomíná na nemocného majora Pavlatu a obtížně se sžívá s novým mladým kolegou. A do případu se mu k tomu všemu motá Marie Kovandová. Sblížili se spolu, jejich vztah už není žádným tajemstvím a on by si přál udržet ji od vyšetřování co nejdál. Jenže život má své vlastní plány.