Kletba svitků

Pečlivě uspořádaný život Benjamina Messera, profesora orientalistiky na losangeleské univerzitě, se otřese v základech. Archeologové v Izraeli narazili na senzační objev - takřka neporušené svitky, téměř dva tisíce let spočívající v jílových nádobách v zemi. Nálezce svitků doktor Weatherby se s žádostí o jejich přeložení obrátí právě na Bena. Luštění letitých rukopisů je Benova vášeň, a proto se horlivě pouští do práce. ´Střež se pohana a zlovolného Žida, který by usiloval o zničení obsahu těchto nádob, neboť jej stihne kletba Mojžíšova a prokleto bude i jeho město a země, zatraceny budou plody jeho těla i polí. I navštíví jej Pán požárem, šílenstvím ducha a slepotou ho ztrestá, navěky bude stižen svrabem a poset strupy… Následující slova jsou určena jen tvému zraku, můj synu. Svou vlastní vinou jsem se dostal do této nešťastné situace. Nezbývá mi než promluvit o tom, co jsem spáchal. A pak chci díky boží milosti konečně najít mír v zapomnění…´
Tohle přece nejsou náboženské texty! Benjamin s překvapením zjišťuje, že před ním leží životní zpověď Davida ben Jona, židovského obyvatele Palestiny, jenž ji sepsal pro svého syna. Poslední zpověď před smrtí, chráněná kletbou. Čím déle je Benjamin ponořen do překládání starobylého rukopisu, tím více je jeho obsahem očarován. Procitají v něm vzpomínky na vlastní potlačovanou minulost, na přísně ortodoxní výchovu, na otce zavražděného v Majdanku. Dávné životní osudy se dramaticky proplétají s přítomností, prastaré události ovlivňují děj současnosti.