B-24 Liberator

Odolný a spolehlivý těžký bombardér sloužil v letech druhé světové války v Evropě, ve Středomoří i v Pacifiku. Američané postavili během války více Liberatorů než jakéhokoli jiného typu letounu a nasadili je v celé řadě bojových oblastí. V Evropě a v severní Africe tyto bombardéry používala americká 8. a 9. letecká armáda, kromě nich pak i dvaačtyřicet perutí britského Královského letectva, mezi nimi i 311. (československá) bombardovací peruť. V Tichomoří se pak zvlášť osvědčily pro svůj dlouhý dolet, díky němuž mohly zasazovat Japoncům citelné rány i v těch nejvzdálenějších koutech okupované Asie.
Pohon skvělého bombardéru tvořily čtyři motory Twin Wasp o výkonu 1200 koní; letouny B 24 dokázaly přepravovat bezmála 4000 kilogramů pum cestovní rychlostí okolo 440 kilometrů za hodinu. Se svým doletem přes 2700 kilometrů byly schopny zasáhnout jakýkoliv cíl v okupované Evropě, především se pak vyznamenaly při námořním průzkumu a při útocích proti námořním cílům. Liberator s jednoduchou ocasní plochou, pojmenovaný Commando, používal jako svůj osobní letoun Winston Churchill, který se v něm nechal dopravovat na spojenecké konference po celém světě.