Otázka smrti leží odedávna ve středu lidského zájmu. Gray předkládá brilantní, byť děsivý pohled na snahu objevit vědeckou verzi nesmrtelnosti a pokládá fascinující otázky, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu toho, co znamená být člověkem. Využívá dva hlavní příklady: víru rozšířenou mezi skupinou intelektuálů přelomu století, že po smrti existuje život přístupný díky médiím a automatickému písmu, a přesvědčení, že vědou podložený komunismus Sovětského svazu dokáže přetvořit planetu, přeměnit lidstvo a osvobodit ho od smrti – a zároveň vrátit revoluční vůdce, jako byl Lenin, zpátky k životu.
Filozofové, politici, spiritisté, balzamovači, blázniví vynálezci, láskou stižení parapsychologičtí výzkumníci, novináři-špehové a masoví vrazi byli poháněni novým světovým názorem, podle kterého měla věda stvořit nepřemožitelné lidstvo, a jejich revolta proti smrti vyústila v řadu pokusů, z nichž některé zpustošily celé státy. Smrt a posmrtný život se dostaly pod vytrvalý tlak nových myšlenek – od psychiatrie přes evoluci až ke komunismu – a zdálo se, že osud lidí leží pouze v jejich rukou. Lidé přestanou být zvířaty, porazí smrt a získají nesmrtelnost. Sami se stanou Bohem.