V srpnu 1944 vydal Hitler příkaz, aby soudní proces s "muži z 20. července" byl natáčen skrytými kamerami. Nacisté si však uvědomili, že účinek jejich propagandy je zcela opačný. Goebbels tyto dokumenty označil za "říšské tajemství" a nařídil jejich zničení. Jedna kopie filmu přesto zkáze unikla. Společnost CHRONOS-FILM ji nalezla v zahraničí a po 35 letech mlčení bude nyní toto "říšské tajemství" odhaleno veřejnosti.
Film popisuje několik pokusů o atentát na Hitlera: od bomby nastražené v mnichovské pivnici Bürgerbräukeller až po Stauffenbergův bombový atentát ve Vlčím doupěti.
Hlavní hnací silou filmu zůstává teatrální soudní proces před Lidovým soudem, tichá důstojnost obžalovaných, nervy drásající výkřiky soudce Freislera. Slov se mu nedostává pouze jedinkrát, když von Haeften popisuje Vůdce jako vykonavatele zla, jenž se zapíše do dějin. Film končí slovy dopisu na rozloučenou, který napsal pastor Delp: "Jednou naše smrt dovolí lidem žíti lepší a šťastnější život."
