„
Psaní životopisu Saddáma Husajna se podobá shromažďování důkazů obžaloby proti notoricky známému gangsterovi. Většina klíčových svědků byla buď zavražděna anebo se bojí promluvit.“
Těmito slovy uvádí Con Coughlin svoji knihu, vyprávějící o životní dráze tyrana a násilníka, který dlouhá léta manipuloval nejen svými podřízenými a kolegy, ale i nejvyššími představiteli světových velmocí. Píše se v ní o nechutných čistkách, o vraždění a mučírnách nezpochybnitelného vládce Iráku, o válkách a mezinárodních intrikách. O jeho nejbližších přátelích, kteří skončili na popravišti. A také o tom, že i nepříliš vzdělaný rodák z bezvýznamné vesnice na březích Tigridu při troše cílevědomosti dokáže zamotat hlavy nejmocnějším mužům planety, kteří jen s obtížemi chápou, že hlavním, jediným jeho cílem je neznemožnit se před svými sousedy, udržet se u moci a přežít.
Con Coughlin se problematice Blízkého východu věnuje již několik desetiletí a komentuje i současné dění v Iráku po Saddámově svržení. V červnu 2003 takto odpověděl kritikům politiky britské vlády, která se v otázce vojenského zásahu proti Saddámovi postavila na stranu Spojených států:
Kdyby se jednalo o Kosovo, ocitla by se vláda pod palbou kritiky, že zasáhla příliš pozdě a nezabránila genocidě. Jenže jde o Irák a protiválečná lobby se očividně snaží jen hledat nesrovnalosti v postupu vlády, místo aby se střízlivě zamyslela nad úděsnými nelidskými zvěrstvy, k nimž v Iráku docházelo ve jménu Saddáma po dobu delší třiceti let.
