Někdo jiný

E-kniha

Navýsost osobní dílo laureáta Nobelovy ceny za literaturu odkazuje už svým názvem ke slavnému Rimbaudovu aforismu „Já je někdo jiný“. A právě v návaznosti na něj se Kertészův text opět potýká s autorovou dávnou Nemesis – paradoxní a de facto nerozklíčovatelnou problematikou identity. Rámec fragmentarizovaných zápisů deníkového ražení tvoří překlad Wittgensteina coby pracovní proces, ale také duševní stav. Děj se odehrává v mnoha centrech evropského kulturního dědictví: ve Vídni, Berlíně, Mnichově, Budapešti či Tel Avivu, jejichž ulicemi, přednáškovými sály i nádražními halami se zvolna prochází hluboce melancholický vypravěč, zajatý už navěky ve stavu znovunalezené „svobody“, jež mu ovšem nepřináší ani kýženou úlevu, ani pocit skutečné „proměny“.
O autorovi
Imre Kertész se narodil 9. listopadu 1929 v Budapešti. 30. června 1944 jej coby čtrnáctiletého chlapce deportovali do Osvětimi. Následně prošel zajetím v několika dalších koncentračních táborech, než se v roce 1945 po osvobození lágru vrátil do rodného Maďarska, kde se živil zejména novinařinou a manuální prací. Část svých textů napsaných v letech 1955 a 1960 včlenil do prvního románu Člověk bez osudu (Sorstalanság), který vznikal v letech 1960-1973. V osmdesátých letech se živil zejména literární a překladatelskou činností. Během své překladatelské kariéry převedl do maďarštiny množství autorů světového významu; za všechny např. Eliase Canettiho, Sigmunda Freuda, Hugo von Hof mannstahla, Friedricha Nietzscheho, Josepha Rotha, Arthura Schnitzlera, Ludwiga Wittgensteina a další. 10. října 2002 získal Imre Kertész jako historicky první maďarský prozaik Nobelovu cenu za literaturu. Autor, jehož domovským nakladatelstvím je budapešťské Magvető Kiadó, byl na cenu nominován spolu s literáty tak zvučných jmen jako je John Updike nebo Philip Roth. Švédská Akademie své rozhodnutí odůvodnila následovně: „za spisovatelskou činnost, která hovoří ústy křehké zkušenosti jednotlivce tváří v tvář barbarské zvůlidějin.“ Kertészův román Člověk bez osudu (Sorstalanság) z roku 1975 dodnes platí za jeden z nejhodnověrnějších a nejvíce rozjitřujících románů o Holocaustu vůbec. Dále vyšlo: A kudarc (1988, Fiasko), Kaddis a meg nem született gyermekért (1990, Kaddiš za nenarozené dítě), A holocaust mint kultúra (1993, Holocaust jako kultura), Valaki más (1997, Někdo jiný) aj.