Neházej mimčo do žita

Přečtená

Kniha s humorem i hlubokým vhledem nabízí řešení těžké životní situace, kterou prožívá polovina mladých žen. Zhruba tomuto počtu žen se totiž stane, že v průběhu těhotenství nechtěně přijdou o miminko. Přestože je to jev tak častý, neexistují k němu laikům dostupné knihy, ani veřejná diskuze.

Hlavní hrdinkou knihy je dnešní typická vysokoškolačka. Studuje, absolvuje zahraniční stáže, dosahuje dobré pracovní pozice a pořizuje si s přítelem bydlení. Když se konečně chce stát maminkou, je jí přes třicet. S překvapením zjišťuje, že počínání nového života nemusí být procházka růžovým sadem, ale kovbojka bez záruky happyendu. Když lékaři začnou mlžit o tom, proč se početí nedaří, a bezradně krčí rameny, nepoddá se. Absolvuje řadu osobitých setkání s alternativními lékaři a léčiteli a na vlastním těle i duši vyzkouší řadu "nestandardních" postupů. Marně. Po dvou letech nezdarů propadá beznaději a háže flintu do žita. V tu chvíli zcela přirozeně otěhotní.

Těhotenství na ni dopadá jako dar z nebes a ona ho prožívá s nezřízeně živočišným nadšením. Po čase si to však miminko rozmyslí a za dramatických okolností předčasně odchází. Radost a nadšení nahrazuje šok a citové vakuum. Není kam se obrátit o pomoc. Lékaři věc banalizují jako ztrátu "shluku buněk", manžel nechápe, proč se mu žena sesypala a okolí vše uzavírá větou: "furt lepší, než kdyby sis zlomila nohu".

Ve chvílích největší samoty nachází hrdinka prostřednictvím internetové diskuze další ženy, které prožily to samé. Společně si radí, pumpují do sebe sílu a naději. Vyprávějí si svoje vlastní, často velmi podivuhodné příběhy. Dozvídáme se nevuěřitelné věci o tom, co všechno je na poli počínání nového života a jeho ztráty možné.