Babylonský rozhovor

Přečtená

Umberto Eco, autor známého románu Jméno růže, se narodil 5. ledna 1932. Kdoví, zda před více než dvaceti lety při psaní příběhu s detektivní zápletkou zasazeného do prostředí středověkého opatství tušil, že se z knihy stane bestseller, který si pořídí přibližně sedmnáct milionů čtenářů po celém světě. Od prvního vydání v roce 1980 se román dočkal překladů do různých jazyků. "Když jsem v New Yorku potkal Helen Wolfovou z vydavatelství Helen and Kurt Wolf Books, která výborně ovládala italštinu, řekla mi: Ta kniha se mi líbí, ale v této zemi, kde nikdo nezná gotické katedrály, si můžeme dovolit vydat ji v nákladu tři tisíce kusů. Souhlasil jsem a nakonec z toho byl milion a půl či dva miliony, " vyjádřil se Umberto Eco v jednom z rozhovorů. Stejnojmenným filmovým zpracováním - od kterého se však Eco distancoval - si příběh Jméno růže našel cestu i k těm, kteří si s literaturou právě netykají. Umberto Eco žil v Miláně, mluvil plynule pěti jazyky, byl profesorem semiotiky a chodil přednášet na prestižní světové univerzity (odkud si odnesl mnoho čestných doktorátů). Díky teorii o významu znaků a symbolů získal mnoho ocenění, mezi jinými i cenu Václava Havla a jeho manželky Dagmar. Začínal jako kulturní redaktor v italské rozhlasové a televizní síti RAI, prózu začal psát až po dvaceti letech vědecké práce. Kromě Jména růže napsal další bestseller Foucaultovo kyvadlo, (také čeká na zfilmování), Ostrov včerejšího dne a 500-stránkový román Baudolino. Jeho poslední knihou je román Nulté číslo. Patřil mezi spisovatele, kteří ovládají časy minulé, ale perfektně se orientoval i v současnosti. Důkazem toho byly jeho pravidelné sloupky v italském magazínu l’Éspresso, do kterého přispíval tři desetiletí a odkrýval v nich své ironické postřehy o společnosti i politice. Tento sběratel starých textů však holdoval i moderní technice, vlastnil osm počítačů. Byl přesvědčen, že knihy na internetu se nikdy nevyrovnají zážitku ze čtení klasických knih, kterými si lze listovat vleže na pohovce.