Ing. Ladislav KLEMENTIS, 7. dan (* 8. 6. 1948), je jedním ze spoluzakladatelů karate na Slovensku a v bývalém Československu. Přes 15 let organizoval Velkou cenu Slovenska, v té době největší mezinárodní soutěž v ČSSR, a řadu dalších soutěží a akcí ... především pak 30 ročníků mezinárodního letního soustředění karate. Stál u zrodu prvého slovenského klubu karate – Slávia Ekonóm, který vznikl v březnu 1972. Byl i jedním ze zakladatelů Světové konfederace karate – WKC.
V r. 1979 byl reprezentantem ČSSR, dvakrát získal titul Mistra ČSSR (1975, 1977), dvanáctkrát titul Mistra SSR. V letech 1979-1984 působil jako trenér československého reprezentačního družstva.
Významnou měrou se podílel i na výchově sportovního dorostu a vedl mezinárodní semináře v České republice, Polsku, Rakousku, Maďarsku, Německu, Bělorusku a na Ukrajině; je též spoluautorem učebních textů pro trenéry a zkušebního řádu. Jeho žáci působí i v Austrálii, Bangladéši, Kanadě, Nepálu, Švýcarsku a Itálii.
Několikrát trénoval na Okinawě – rodišti karate – pod vedením významných japonských a okinawských mistrů karate; je nejvýznamnějším žákem mistra Ogawy, 8.dan.
Jako trenér reprezentace i Slávie Ekonóm dovedl slovenské soutěžící k několika titulům mistrů světa a Evropy v kata (Šoltésová K., Šoltésová L., Hološková, Šidová, Straková, sestry Trokanové, Skokňová, Magyar, Csáki, Kocián, Bučka, Dado) a v kumite (Mackovich, Mráz, Dulanský, Csáki, Žáčková). Slovenská reprezentace pod jeho vedením získala přes 120 titulů a medailí na MS a ME seniorů a juniorů. Za období své trenérské činnosti vychoval několik tisíc žáků.
V současnosti je trenérem karate klubu ŠK Ekonóm Bratislava, který je přímým pokračovatelem původního klubu Slávia Ekonóm (od r.1990), a zároveň – od r. 1992 – i trenérem slovenského reprezentačního družstva a mezinárodním rozhodčím. Kromě toho působí též ve funkcích zkušebního komisaře, ředitele pro Goju ryu a člena prezidentské rady Světové konfederace karate – WKC.
Ing. Vladimír KOPINIČ, 7. dan (* 2. 8. 1934), se začal věnovat karate v r. 1969. Od začátku 70. let vynakládal velké úsilí na dosáhnutí oficiálního uznání karate. Vypracoval zdůvodňovací materiál pro zařazení karate mezi sporty organizované Československým svazem tělesné výchovy a sportu a v r. 1971 dosáhl jeho schválení. Stal se prvním předsedou slovenské i československé komise karate Svazu juda a karate a přispěl k rychlému rozvoji členské základny, která zakrátko dosáhla počtu 5 000 členů. Zasloužil se o pravidelné organizování mistrovství Slovenska a Československa, mezinárodní Velké ceny Slovenska a Národní ligy družstev. Významnou měrou se podílel na tvorbě pravidel soutěží a slovenské terminologie karate; vypracoval i zkušební řád pro zadávání stupňů technické vyspělosti.
Jako první v Československu získal černý pás a vyhrál první mistrovství Slovenska v r. 1972. Ve spolupráci s Tělovýchovnou školou SV ČSZTV organizoval po celé roky školení trenérů a rozhodčích II. a III. třídy, přednášel na kurzech a školeních. V r. 2001 byl na studijním pobytu na Okinawě a nadále se účastní činnosti Slovenské federace tradičního karate.
