Václav Radimský (1867 - 1946) patřil ve své době k výrazným a zajímavým osobnostem nejen české, ale i francouzské krajinomalby. Jako první z českých malířů se nechal ve Francii ovlivnit impresionismem a byl prvním českým výtvarníkem, jenž seznámil pražskou veřejnost s tímto proudem. Radimského tvorbu můžeme rozdělit na dva námětové a časové okruhy. První spadá přibližně do let 1890 - 1918, kdy žil u Giverny nedaleko Vernonu a stálou inspirací se mu stala řeka Seina a příroda v okolí Giverny; tehdy se přátelil s Paulem Cézannem a spolupracoval mimo jiné i s Claudem Monetem. Druhý je vymezen Radimského návratem do Čech po skončení první světové války a jeho smrtí. Se stejnou intenzitou se tehdy soustředil převážně na zobrazování řeky Labe a krajiny kolem Kolína. První monografie tohoto nyní znovu vysoce oceňovaného umělce, vydávaná nakladatelstvím Arbor vitae, konečně splácí dluh, který historie umění vůči malíři dlouhodobě měla. Kromě statí hlavní autorky Naděždy Blažíčkové-Horové přináší i studii Markéty Theinhardtové věnovanou vztahům umělcovy tvorby s francouzským moderním uměním, obsahuje výběrový soupis díla s téměř pěti sty barevnými reprodukcemi a je vybavena podrobným francouzským a anglickým resumé.
