Strhující příběh velikána světových dějin, Ptolemaia, řeckého vojáka a egyptského faraóna, před námi otevírá dveře do světa již dávno přeživšího; staneme se svědky bolestného přerodu muže, který se stal legendou dvou odlišných světů. Musel se vzdát svých bohů, svých tradic, svého jazyka i jídla, které byl zvyklý jíst.
V roce 332 př. n. l. skončila s příchodem vojsk Alexandra Velikého druhá perská okupace Egypta. Sám Alexandr byl Egypťany vnímán téměř jako Boží syn. Egyptská kultura jej nesmírně přitahovala, v nilské deltě založil nové hlavní město Alexandrii, z něhož chtěl udělat metropoli celé své říše. Po Alexandrově smrti si jeho přátelé mezi sebou rozdělují obrovskou říši... A tady začíná naše vyprávění:
Egypt, zemi s tisíciletou tradicí, dostává Ptolemaios... Nejen Alexandrův blízký přítel, ale též vynikající vojenský stratég, založil v Egyptě novou vládnoucí dynastii. Vládl jako Ptolemaios I. (305—285 př. n. l.), pečlivě dbal na dodržování tradiční role faraóna jako poslušného služebníka bohů a podporoval studium staroegyptských dějin a náboženství; za jeho vlády začal kněz Manéthó ze Sebennytu sestavovat svou slavnou historii egyptských králů Aegyptiaca, která se stala pro pozdější historiky důležitým pramenem. Pěstoval podporu chrámového kněžstva, zejména v jižním Egyptě, kde zahájil ambiciózní program chrámové výstavby.
Skvěle napsaný román popisuje Ptolemaiův příchod do Egypta, jeho sžívání s lidem, jemuž měl vládnout, s kněžími, jejichž radami se měl řídit, se zvyky, jimž se musel podrobovat... Na pozadí fascinujících historických událostí se rozvíjí osobní příběh muže ne příliš šťastného, ale odhodlaného čelit svému osudu se ctí.
