Gorazdův limit

Přečtená

Co je to D1? Většina lidí by nejspíš odpověděla, že jde o nejstarší a nejdelší dálnici u nás. Zajímavější by bylo, kdyby někdo uvedl, jakou asociaci v něm myšlenka na dálnici vyvolá: neprůjezdná, zablokovaná, nebezpečná, přetížená? Kamiony, nehody, kolony, kolaps, komplikace? Rizikové úseky, obtížná sjízdnost, hromadná havárie? Cokoli z toho.
Román Gorazdův limit je svého druhu apokalyptickou vizí "co by se stalo, kdyby…" Nutno však říci, že má daleko k fikcím, kdy se k Zemi blíží meteorit pětkrát větší než Britské ostrovy. Je typem příběhu, který se může stát realitou zítra, za měsíc nebo za rok. Anebo se to možná už stalo, jen jsme to v lavině menších a větších katastrof ani nezaregistrovali. Něco se změnilo, ale našlo by se jen pár lidí chápajících, oč jde.
Profesor Jeroným Gorazda pronesl na jisté konferenci referát s názvem Stanovení limitní dopravní kapacity příměstských dálničních komunikací. Jednoho dne dojde vlivem mnoha faktorů k překročení "Gorazdova limitu" a dálnice se zastaví. Zůstanou na ní stát rozjaření účastníci fotbalového zápasu Německo-Dánsko ve Vídni, návštěvníci brněnských veletrhů, podroušení fanoušci skupiny Turbotron, zahraniční dělníci putující domů, autobusy s dětmi, rodiny jedoucí na víkend, živnostníci vracející se z druhého konce republiky. Po několik hodin vládne absolutní zmatek provázený bouračkami, převrženými kamiony, požáry, výbuchy, zraněnými i mrtvými…
Román má vedle katastrofické také svou světlejší stránku - s dávkou originálního, mnohdy černého humoru popisuje jednou paradoxní, jednou nepřehledné nebo bezvýchodné situace. Autor dokáže skvěle dávkovat napětí a přiblížit čtenáři kritické chvíle, jako by byl sám jejich aktérem.