Panzerdivision Wiking

V roce 1943 se Německo vzpamatovává z porážky u Stalingradu a v divizi Wiking probíhají velké změny. Odchází prapor finských dobrovolníků a poté i celý pluk Nordland. Felixe Steinera na postu velitele divize nahradí Herbert Otto Gille, bývalý velitel dělostřeleckého pluku. Fini jsou nahrazeni Estonci z praporu Narva, kteří se projeví jako stejně nemilosrdní bojovníci. Dva pěší pluky doplní tankový pluk, avšak po celý rok 1943 a začátek roku 1944 je k dispozici pouze jeho 1. prapor vyzbrojený tanky Panzer IV. V tomto složení prožije divize Wiking těžké ústupové boje na Ukrajině. Na březích Dněpru je posílena útočnou brigádou Wallonie, jež s ní sdílí osud jednotek obklíčených u Čerkas. Následují boje v Polsku a Maďarsku, kde se divize projeví jako skvělý bojový nástroj, ale ani to na zdrcující sovětskou přesilu nestačí a vše směřuje k nevyhnutelné porážce.