Kniha Autonomie v dialogu je součástí širšího projektu, který zkoumá Kantův „vynález“ autonomie prostřednictvím rozhovorů s vybranými postavami evropské filosofické tradice. Co je pravdy na podezření, že autonomie, chápaná jako sebevztah rozumného subjektu, není schopna náležitého vztahování se k jinakosti – ať už je jí míněna jinakost druhého člověka, světa či jinakost boha? Je nutno tuto základní Kantovu myšlenku opustit, a spolu s ní celou tradici „egologické“ racionality, nebo je možné ji nějak vylepšit pomocí impulsů od Kantových pokračovatelů či oponentů? Tento svazek zve čtenáře k promýšlení těchto otázek spolu s B. Spinozou, A. Schopenhauerem, F. Nietzschem, M. Heideggerem, K. Jaspersem nebo J. Patočkou…
Většina kapitol má své jádro ve statích, které byly psány se zřetelem k projektu „autonomie v dialogu. Druhá kapitola: Zvrácenost srdce a autonomie, in: L. Benyovszky – J. Matoušek (vyd.), Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. 7, Praha 2017, s. 125–141. Třetí kapitola: Metafyzika svobody u Kanta a Spinozy, in: L. Benyovszky – M. Pětová (vyd.), Bůh a božství v německém filosofickém myšlení, Praha 2020, s. 21–62. Čtvrtá kapitola: K Schopenhauerově kritice Kanta, in: Filosofický časopis (v tisku). Pátá kapitola: Tak chci, tak přikazuji. Kant a Nietzsche v dialogu, in: Reflexe, 54, 2014, s. 105–126. Sedmá kapitola: Rozumová víra mezi Jaspersem a Kantem, in: Filosofický časopis, 1, 2021, s. 53–73. Osmá kapitola: Patočka, Kant a otázka velkého smyslu, in: O. Sikora (vyd.), Patočka v kontextech, Červený Kostelec 2021 (v tisku).
