Český spisovatel je známý především svými humoristickými romány a povídkami. Vystudoval kulturologii na Filozofické fakultě UK. Po studiích vystřídal mnoho různých zaměstnání - pracoval například jako noční hlídač, metodik kulturního domu atd.), v současnosti vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii. První povídky v časopisech začaly Šabachovi vycházet v 70. letech. Pro něj typickou uměleckou formou se však záhy stala novela, často podávaná jako sled dílčích příběhů. Texty těchto novel často vychází z anekdoty či nějakého hospodského vypravování. Šabachovo dílo dále charakterizuje výrazná autobiografičnost. Společenskou a politickou situaci 50. let znázorňuje v knihách Jak potopit Austrálii (1986), Hovno hoří (1994) a Babičky (1998). Přechod k vážnějšímu tématu a celistvější podobě příběhu přichází v díle Zvláštní problém Františka S. (1996). Šabachova díla už se dočkala několika adaptací, k těm nejzdařilejším a nejpopulárnějším patří Hřebejkovy filmy Šakalí léta a Pelíčky a Trojanův snímek Občanský průkaz.