Metamorf

„Metamorf je podle našich mýtů bytost jednoznačně promiskuitní, jejíž smysl a účel spočívá výhradně v uspokojování sexuálních potřeb druhých. Naše legendy jej degradují na předmět bez vlastní vůle a vlastních cílů, na bytost bez morálky, bez zábran a beze cti. Na bytost nekonečně proměnlivou a měnící se. Na bytost plně se ztotožňující s heslem Kam vítr, tam plášť. Naše společnost přirozeně směřuje k tomu takovými lidmi pohrdat a vylučovat je ze svého středu, a přesto jsou metamorfové v našich pověstech bytosti dokonalé jak fyzickým vzhledem, tak duší, bytosti hodné obdivu a těšící se respektu a úctě. V našich mýtech vždy vystupují v pevných mocenských pozicích, ve statusu rádce, ochránce a spasitele. A to je paradox metamorfa, jehož příčiny se nikdo nesnažil odhalit.“
převzato se svolením autora z článku Jonathana Fressona Utajené kořeny metamorfní legendy.