Jean Clair je přední francouzský teoretik umění, bývalý dlouholetý ředitel Picassova muzea. Zaměřuje se především na osobnosti francouzského i světového moderního umění, jako jsou Marcel Duchamp, Gustav Klimt, Pablo Picasso, Balthus či fotograf Henri Cartier-Bresson, ale i na obecnější teoretické úvahy z oblasti výtvarného umění a estetiky. Český čtenář měl možnost seznámit se zatím pouze se dvěma kratšími, byť myšlenkově hutnými Clairovými pracemi – Úvahami o stavu moderního umění z roku 1983 a Odpovědností umělce z roku 1997 (Barrister & Principal, 2006). Kontroverzní a hodně diskutovanou práci O surrealismu napsal Clair v roce 2003 záměrně v pamfletickém stylu, jenž vzdáleně připomíná styl surrealistů. Jak ironicky poznamenává v jejím úvodu: Nebyl to právě Breton, kdo tvrdil, že pravda vždy jen získá, když se vyjádří urážlivě?! „O surrealismu zde nebudeme pojednávat in totum, ale in partem. Nezajímají nás tu díla, která za surrealismu vznikla – obrazy, které můžeme obdivovat v muzejích, nebo básně a texty, které jsou k přečtení v knihovnách, zato nás budou zajímat méně přístupné a široké veřejnosti málo známé ideologické základy myšlenkového proudu, který se rovněž projevoval jako politické hnutí. Pokoušíme se tedy zformulovat a pochopit sine ira et studio nikoliv estetiku surrealismu, ale jeho zvláštní postavení mezi soudobými ideologiemi. Styčné body mezi nimi, k nimž jsme takto dospěli, budou jistě některé lidi šokovat.“
Z předmluvy Jeana Claira
