Kniha představuje, analyzuje a kriticky hodnotí pojetí symbolu u současného francouzského teologa Louise-Marie Chauveta, který významným způsobem ovlivnil západní, zejména katolickou teologii svátostí, ale v českém prostředí je téměř neznámý. Chauvetova rehabilitace symbolického vidění skutečnosti s sebou přináší možnost vypovídat o Boží přítomnosti neideologickým způsobem a navrací zpět do teologie pozitivní hodnocení těla a tělesnosti. Autorka mapuje zdroje Chauvetova pojetí symbolu (Heidegger, Lacan, kritika tomistické sakramentální teologie), seznamuje s jeho základními rysy (ve vztahu k tématu bytí, řeči a tělesnosti) a nakonec ho také kriticky hodnotí, mj. v kontextu prací soudobých francouzských filozofek.