Morava v době knížecí

Další svazek edice Česká historie mapuje historii Moravy v epoše moravských údělů, které nemají v dějinách přemyslovského státu ten nejlepší zvuk. Spíš jsou vnímány jako odstředivý prvek ve struktuře přemyslovského státu, navíc česká historiografie pochybovala, že je skoro nemožné proniknout do složitého labyrintu českých dějin (řečeno slovy Václava Novotného). Mladý moravský historik se pokouší novým výkladem pramenů vyložit moravské dějiny v temném 10. století, následujícím po pádu Velké Moravy, několikeré připojení Moravy k k přemyslovskému státu, vznik údělů za knížete Břetislava I. i snahy moravských údělníků (většinou neúspěšné) zasednout na pražský knížecí stolec a později (v 12. století) získat větší nezávislost, což vyvrcholilo vznikem moravského markrabství. Kromě těchto „velkých" dějin se ovšem na Moravě odehrával stovky a tisíce menších a malých příběhů všedního dne (osudy olomouckého biskupství byly jedním z nich), jejichž hrdiny většinou neznáme, na jejichž konci však bylo utvoření středověké podoby země.