Vzhledem k času potřebnému na přípravu informačních systémů orgánů FS není možné k navrhovanému datu spuštění projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů provést hlavní změny, které si tento projekt vyžádá, najednou. Pro oblast daní z příjmů je tak nutné projekt rozdělit do několika fází.
Společným cílem návrhu změny zákona o účetnictví je zapracovat do právního řádu České republiky ty právní instituty, jejichž povinné zapracování pro Českou republiku vyplývá ze závazků vůči Evropské unii a z mezinárodní dohody OECD, k jejíž akceptaci se Česká republika zavázala. Důvodová zpráva je v každé své kapitole dělena vždy po jednotlivých měněných zákonech, přičemž je v těchto částech podrobně vysvětleno, k jakým změnám a z jakého důvodu má být přistoupeno.
Titul obsahuje:
- zákon o daních z příjmů
- zákon o účetnictví
Upozornění na změnu
- zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Zákon o daních z příjmů
Projekt jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů je postaven na koncepci měsíčního hlášení individualizovaných údajů o jednotlivých zaměstnancích. V současné době má správce daně k dispozici pouze souhrnné údaje za plátce daně, a to navíc s časovým odstupem, který je dán lhůtou pro podání vyúčtování (viz § 38j zákona o daních s příjmů a § 137 odst. 2 daňového řádu). Některé údaje potřebné pro správu daně ze závislé činnosti pak orgánům FS poskytuje ČSSZ z údajů z evidenčních listů důchodového pojištění, a to zpravidla ve čtvrtletních intervalech. Nově bude moci správce daně získávat údaje o jednotlivých zaměstnancích již v průběhu roku prostřednictvím systému jednotného měsíčního hlášení podle nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. V první fázi projektu na straně orgánů FS nebude vybudována potřebná infrastruktura informačních systémů, která by dovolovala takto hlášené údaje zpracovávat jako standardní daňové tvrzení (tj. hlášení k záloze). Proto se na přechodnou dobu budou sdělované informace využívat pouze pro vyhledávací a kontrolní činnost správce daně. Za tím účelem je proto zapotřebí dočasně stanovit oznamovací povinnost ve stejném rozsahu, v jakém při plném náběhu projektu budou individualizované údaje tvrzeny v rámci hlášení k záloze. Takové řešení se jeví jako vhodnější, neboť dovolí plátcům daně (zaměstnavatelům) nastavit informační systémy již na výsledné řešení, které bude odpovídat druhé fázi projektu. Zároveň jim umožní nový systém vyzkoušet bez rizika sankcí spojených s existencí formálního daňového tvrzení a vyměření záloh. Určitým negativem je, že po dobu první fáze nebudou moci plátci daně ani poplatníci využívat některé zamyšlené výhody plynoucí z toho, že správce daně bude mít k dispozici automatizovaně zpracované individualizované údaje.
Zákon o účetnictví
Navrhovaná úprava je minimalistickou transpozicí, v rámci níž nejsou navrženy žádné další úpravy zákona nad rámec požadavků vyplývajících z příslušné směrnice. V roce 2023 byla přijata další novela směrnice 2013/34/EU týkající se změny peněžních hodnot kategorizačních kritérií. Konkrétně se jedná o směrnici Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o úpravy kritérií velikosti pro mikropodniky a malé, střední a velké podniky nebo skupiny (dále jen „směrnice 2023/2775“).
Prostřednictvím směrnice 2023/2775 dochází ke zvýšení peněžních kategorizačních kritérií, od kterých se odvíjí například
• některé povinnosti na vykazování informací v příloze v účetní závěrce,
• vznik povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku,
• povinnost vyhotovit některé účetní zprávy jako např. výše zmiňovanou zprávu o udržitelnosti, nebo
• vznik povinného auditu.
Vzhledem k významné inflaci v letech 2021 a 2022 byla za účelem zohlednění jejího vlivu přezkoumána peněžní kritéria pro určení kategorie účetní jednotky nebo skupiny účetních jednotek. Tato peněžní kritéria byla proto navýšena zhruba o 25 %, což reflektuje kumulovanou inflaci v Evropské unii v období od 1. ledna 2013 do 31. března 2023.
