Meno ruže

Přečtená

Umberto Eco, autor známého románu Jméno růže, se narodil 5. ledna 1932. Kdoví, zda před více než dvaceti lety při psaní příběhu s detektivní zápletkou zasazeného do prostředí středověkého opatství tušil, že se z knihy stane bestseller, který si pořídí přibližně sedmnáct milionů čtenářů po celém světě. Od prvního vydání v roce 1980 se román dočkal překladů do různých jazyků. "Když jsem v New Yorku potkal Helen Wolfovou z vydavatelství Helen and Kurt Wolf Books, která výborně ovládala italštinu, řekla mi: Ta kniha se mi líbí, ale v této zemi, kde nikdo nezná gotické katedrály, si můžeme dovolit vydat ji v nákladu tři tisíce kusů. Souhlasil jsem a nakonec z toho byl milion a půl či dva miliony, " vyjádřil se Umberto Eco v jednom z rozhovorů. Stejnojmenným filmovým zpracováním - od kterého se však Eco distancoval - si příběh Jméno růže našel cestu i k těm, kteří si s literaturou právě netykají. Umberto Eco žil v Miláně, mluvil plynule pěti jazyky, byl profesorem semiotiky a chodil přednášet na prestižní světové univerzity (odkud si odnesl mnoho čestných doktorátů). Díky teorii o významu znaků a symbolů získal mnoho ocenění, mezi jinými i cenu Václava Havla a jeho manželky Dagmar. Začínal jako kulturní redaktor v italské rozhlasové a televizní síti RAI, prózu začal psát až po dvaceti letech vědecké práce. Kromě Jména růže napsal další bestseller Foucaultovo kyvadlo, (také čeká na zfilmování), Ostrov včerejšího dne a 500-stránkový román Baudolino. Jeho poslední knihou je román Nulté číslo. Patřil mezi spisovatele, kteří ovládají časy minulé, ale perfektně se orientoval i v současnosti. Důkazem toho byly jeho pravidelné sloupky v italském magazínu l’Éspresso, do kterého přispíval tři desetiletí a odkrýval v nich své ironické postřehy o společnosti i politice. Tento sběratel starých textů však holdoval i moderní technice, vlastnil osm počítačů. Byl přesvědčen, že knihy na internetu se nikdy nevyrovnají zážitku ze čtení klasických knih, kterými si lze listovat vleže na pohovce.

Petit Press, a. s. je jedným z najvýznamnejších vydavateľstiev na Slovensku. Okrem samotného vydávania kníh poskytuje aj širokú škálu multimediálnych produktov a služieb. Portfólio tlačených periodík tvoria denníky SME, Korzár, regionálna sieť MY, týždenník TV Svet, bezplatné noviny ECHO, dvojtýždenník The Slovak Spectator, mesačníky Magazín o knihách, Lišiak, Historická revue, Index, SME ženy, Doma v záhrade, Magazín zdravia a dvojmesačník Ona vie. Digitálne média sú zastúpené najmä portálom sme.sk, ktorý má viac ako 2 milióny návštevníkov mesačne. Prvou knižnou edíciou vydavateľstva bola v roku 2004 Svetová knižnica SME – 20. storočie, neskôr pribudla edícia

19. storočie. V týchto dvoch edíciách vyšlo spolu 80 titulov. Petit Press vydáva aj autorské knihy svojich novinárov, knižné publikácie určené pre deti a mládež a taktiež knihy z oblastí športu, zdravia a vzdelávania. Koncom roka 2015 vydavateľstvo uviedlo edíciu s názvom Knižná klasika denníka SME. Čitateľom ponúka výber 12 diel z rôznych literárnych žánrov, ktoré iste zaujmú aj náročnejších čitateľov.