V autobiograficky laděné novele popisuje oceňovaná švédská spisovatelka Linda Boström Knausgard léčbu elektrickými šoky, kterou podstupovala kvůli psychické nemoci. V drásavém, znepokojivém vyprávění se protagonistka vypořádává nejen s drastickými léčebnými metodami, ale i s rozpadem manželství, s pochybami o své mateřské roli as možností, že už nikdy nebude moct psát, pokud vlivem elektrošoků přijde o klíčové vzpomínky. Místy strohý, místy poetický text je tak nejen vypravěččiným pokusem vyrovnat se s okolnostmi, které ji dovedly až na uzavřené psychiatrické oddělení, ale i snahou vydolovat z vrstev paměti vše, na co by neměla zapomenout. Jak okamžiky úlevného štěstí, tak záznamy o vlastních selháních.